• Maximální důraz na kvalitní a bezpečné provedení celého letu.
  • Nejširší nabídka startů z východních Čech a Českého ráje.
  • Dvou až tříhodinové expediční přelety Krkonoš a Orlických hor.
  • Lety též v okolí Prahy, Brna, Olomouce, Ostravy, Budějovic a Plzně.
  • Cena letenky zahrnuje též malé občerstvení, foto a GPS záznam letu.
  • Každý let je zakončen přípitkem a povýšením mezi balónovou šlechtu.
  • Řekněte si své ANO při svatebním letu v našem balónovém koši.
  • Privátní VIP lety pro 2 - 8 pasažérů, k tomu 1x dítě do 145 cm zdarma.
  • Reference zákazníků a jejich hodnocení letů naleznete zde.

Historie

První hradecká vzduchoplavební s.r.o. je skutečně první společností, která kdy nabízela obyvatelům Hradce Králové pravidelné balónové lety nad jejich krásným městem. Průkopníka hradecké aeronautiky však mohli Hradečané potkávat již více než před sto lety. A kdo byl ten, který by dle svého současníka Jana Nerudy "rád vzhůru k nebesům a byl zde Zemí spjatý"? Nikdo méně než profesor Jakub Hron, svérázný vynálezce, básník, lingvista a filozof, jehož krev dodnes koluje v žilách Járy Cimrmana.

C. k. gymnasiální profesor a vynálezce Jakub Hron

Zlatý věk vzdělanosti přelomu 19. a 20. století dovoloval člověku růst do závratné výše a neomezeně šířit své obzory. Toho jaksepatří využíval i Jakub Hron, který byl ve své době známý po všech vlastech českých pro své originální vynálezectví, které zabíhalo za hranice zdravého rozumu.

Narodil se 4. června 1840 v jihočeském Metánově u Kamenice nad Lipou. Jako povolání si vybral kantořinu a vystudoval matematiku a fyziku na univerzitě v Praze a ve Vídni. V roce 1871 se usadil v Hradci Králové, který se mu stal domovem na třicet let. Působil na zdejším gymnáziu, učil matematiku a fyziku a ve studentech vzbuzoval současně posměch i respekt svým jednáním, výkladem či oblékáním. Po léta kupříkladu zapichoval kolíky do bláta, spočítal pak jeho průměrnou vrstvu v Čechách a podle výsledku si nechával udělat náležitě tlusté podrážky.

Hrona nevzrušoval posměch okolí a ve volném čase v klidu vynalézal. Nejproslulejší byl jeho dvanáctistěnný nepřevrhnutelný kalamář nazvaný buňát nekotitelný, který si jako kuriozitu koupil i Karel Čapek. Další z jeho vynálezů mu umožňoval kouřit jeden doutník déle než čtrnáct dnů. Ve svém vynalézání pronikl i do oblasti módy, zejména pokrývek hlavy. To, že zabrousil skutečně do všech oblastí lidského života, dokazuje jeho návrh z roku 1886, a to úprava fekálií do krychlí.

Při svém vynalézání sice mířil vysoko ale jen obrazně. Fakticky se od země odlepil jen díky kladkostroji, jímž vytahoval kusy nábytku ke stropu, kde se drží teplo, a tam pak tvořil. Dochovaly se i názvy takového nábytku – stojato-leháto-pisát nebo jednoduše hovník (od slova hovět).


Odlet balónu arcivévody Leopolda Salvatora


Touha sestrojit něco mimořádně velikého a vznešeného se mu vyplnila v roce 1901. Nečekanou senzaci přinesl 10. května přelet balónu arcivévody Leopolda Salvatora nad Hradcem (balón uletěl celkem 360 kilometrů a přistál nedaleko Miletína). Hron byl ohromen a myšlenka vzduchoplavectví ho doslova okouzlila. Co ho ale hnalo do tak riskantního podniku, se můžeme dnes už jen dohadovat. Snad vidina ohřátí se na výsluní své výjimečnosti před širokým obecenstvem či prostý sen vidět, jak se v lesklých pásech hradeckých řek zrcadlí zeleň břehů a neklidná hra mraků na nebi.

Od myšlenky však nikdy neměl daleko k činu, a tak vyzbrojen znalostí matematiky a zákonů fyzikálních a procesů chemických, počal sestrojovat. Za pomoci místních řemeslníků vyrobil už 18. června 1901 balón z jemné látky napuštěné pakostem (lihový roztok s pryskyřicí) a rozpuštěnou kaučukovou hmotou. Označován byl tehdejšími pisateli jako „balón slonový“. Měl být řiditelný a sestával ze dvou dílů, přičemž menší z nich byl dlouhý deset metrů o průměru pět metrů a vážil 85 kilogramů. Nejdříve byl zkušebně naplněn jen vzduchem a následujícího dne byl převezen z městské jízdárny k městské plynárně, která bývala pod pivovarem. Zde se balón naplňoval svítiplynem od rána do čtyř hodin odpoledne. Po naplnění obsahoval 160 m3 svítiplynu a při teplotě vzduchu 23 stupňů uzvedla tato menší část balónu 30 kg. Protože vyhověl všem požadavkům, byl navečer vypuštěn a v pokusech mělo být pokračováno, avšak v roce 1901 k tomu již nedošlo. Díky skutečnosti, že tehdejšímu tisku neunikl ani jeden létající předmět, který se objevil nad městem, tak i z Hronova pokusu se zachovala dobová fotografie.


Plnění Hronova balónu svítiplynem


Slavný prvý a zároveň poslední vzlet kompletního balónu se konal opět za městskou plynárnou. Trval jen krátce. Zvedl se do výšky několika metrů a odvážný profesor se zřítil k zemi i s balónem. Pokusník vše přežil a obal z balónu se v roce 1902 rozprodával jako plachty na vozy. Vzduchoplaveckou kapitolou svého života se Hron s Hradcem Králové rozloučil, přestěhoval se do Prahy, kde ještě v důchodovém věku začal studovat medicínu a práva a na sklonek života se vrátil do rodného Metánova.

V jisté knize o českém vzduchoplavectví se píše: „Na jevišti české vzduchoplavby sehrály na přelomu 19. a 20. století svou roli četné osobnosti, jejich role byly však pouze epizodické a jejich jména jsou dnes již pozapomenuta.“ A tak literatura věnovaná balónovému létání o Jakubu Hronovi mlčí.


Městská plynárna nedaleko hradeckého pivovaru


Hronova fantazie se dotýkala hvězd, ale na klíč ke království dalekých rozhledů nedosáhl. Přesto z jeho pokusů o vzduchoplavectví zůstalo víc než pouhá vzpomínka. Srovnejme jen místo, které si pro svůj start vybral Hron a místo odkud odlétají balóny První hradecké vzduchoplavební s. r. o. dnes? Ta dvě místa si už bližší být ani nemohou. Je to náhoda? Spočítal si Hron i jeho dnešní následovníci, že toto místo nabízí podmínky pro start nejvhodnější nebo současné vzduchoplavce podvědomě přilákal zdejší genius loci?

Jakub Hron chtěl rozšiřovat lidem obzory a svou hlavu před výzvami pokroku nikdy nesklonil. A tyto zásady ctí i hradečtí vzduchoplavci dneška. Hlavu vzhůru, slunce je nahoře!

(poděkování Zdeňku Doubkovi za poskytnutí informací vypátraných v hradeckých archivech)